Rulandské bílé:
Do roku 1993 zváno burgundské bílé, dnes se pro všechna vína této odrůdy používá původní synonymický výraz burgundského šedého rulandské, který se též přenesl na odrůdy bílou a modrou.
Rulandské bílé je kvalitní odrůda, která potřebuje kratší řez, aby mohla vyniknout kvalita vína. V některých letech můžeme při dobré cukernatosti hroznů nalézt až jemný nádech chlebovinky, což je příchuť typická pro výběry z bobulí, popřípadě botrytické výběry. Mladé rulandské bílé je výrazné svými kyselinkami. Zráním získává na kvalitě.
Doporučujeme k:
Vhodné k nepříliš výrazně upraveným variacím hovězího i vepřového masa. Starší archivní ročníky jemně ladí se zvěřinou a měkkými sýry.
RULANDSKÉ ŠEDÉ:
Vinice s touto odrůdou je umístěna přesně v území, kde měli tábořiště pradávní lovci mamutů. Potvrzeno to máme nejen leteckými snímky pořízenými při budování vinice a snímkování katastru obcí mikulovska, ale též vlastním pozorováním při setbě sazenic a vztyčování vedení vinohradu.
Rulandské šedé je odrůda citlivá na houbové choroby. Musí se včas a šetrně ošetřovat, aby se předešlo velkým škodám na kvantitě a zejména kvalitě úrody. Hrozny jsou schopny dosahovat vysoké cukernatosti sahající mnohdy až k výběru z bobulí. Umístění vinice v blízkosti lesního porostu Pálavy nám způsobuje problémy s divokou zvěří, jež brzy zjistila, že mladé výhonky a hrozny jsou velice chutné. Z toho důvodu musíme sbírat hrozny dříve, než bychom chtěli a potřebovali.
Při delším naležení šedého rmutu na matolinách získává víno velmi vysokou barvu. Barva vína je zlatavě žlutá s počáteční vyšší kyselinkou. Je vděčné za zrání v láhvi, kde se dovede velmi dobře rozvinout plnost a lahvová zralost odrůdy.
SAUVIGNON:
Vysoce kvalitní odrůda poskytující chutné a voňavé víno. Sauvignon je náchylný stejně jako rulandské šedé na houbové choroby, potřebuje též včasnou ochranu proti jarním mrazíkům. Hrozny umí dozrávat a dosahují pěkné cukernatosti a v přívlastcích není zvláštností 24 stupňů NM.
Víno světle zelené barvy, v láhvi až žluté, se vyznačuje širokou škálou chutí od kopřivy až po černý rybíz, od angreštu až po meruňky, broskve či grepy. Víno se pyšní výraznou avšak nevtíravou kyselinkou a skvělou chutí, kterou získává ležením v láhvi.
Doporučujeme k:
Předkrmům s výraznou chutí, rybám či drůbeži. Pozdní sběry a výběry ladí k dezertům
VLAŠSKÝ RYZLINK
V současné době neprávem opomíjená odrůda, jak ve výsadbě, tak i v chutích konzumentů. Vyznačuje se dobrými vzrůstovými vlastnostmi. Velice dobře se zpracovává při tzv. zelených pracích ve vinohradě. Vyzrává poněkud později, takže přichází na řadu až v druhé polovině vinobraní (po desátém říjnu). Pálava se může pochlubit obzvlášť pěknými „vlašáky“ s kyselinkami. Dlouhá léta byly vyráběny z této odrůdy klasické sekty Venuše. Víno se hodí k příjemnému posezení, kde potěší jak mužskou, tak ženskou část osazenstva. Typickými vlastnostmi jsou světle zelná barva, vyšší kyselinka a vinnou podbízivou chutí.
Doporučujeme k:
Méně výrazným předkrmům, kde je předností kyselinka. Velmi vhodné ke konzumaci v horkých letních měsících, např. jako tzv. vinný střik.
VELTLÍNSKÉ ZELENÉ
Dobré nevtíravé víno, které se dobře popíjí a zavděčí, ovšem zejména v případech, kdy nemá přebytek tříslovinek (polyfenolů). Při dozrávání lze vysledovat ve vůni odstíny lipového květu, který mu dal lidový název „Zelený muškát“. Veltlín stejně jako většina vín v láhvi získává na buketu a chuti.
Úrodností je na tom tato odrůda velmi dobře. Při krátkém řezu je schopna dosáhnout pěkné cukernatosti. S ohledem na dosažení vyšší kvality je dobré v průběhu vegetace zredukuje počet hroznů postupným ostříháním. Tím se předejde zavadání hroznů při jejich nadměrném množství na jedné hlavě.
Doporučujeme k:
Studená masa, neutrální omáčky.
MÜLLER THURGAU
Prozatím nejrozšířenější odrůda na Moravě. Jedná se o křížence Sylvánského zeleného, Ryzlinku rýnského nebo Madlenky královské a Ryzlinku rýnského. Jedná se o vděčnou odrůdu jak po stránce kvality vína, tak i s ohledem na zelené práce ve vinohradě. Při vinobraní přichází na řadu jako první, kdy dosahuje nejlepší kvality kolem 20. září. Množství hroznů je třeba redukovat krátkým řezem. Typickou vlastností „müllerky“ pod Pálavou je kyselinka. Kvalitní „müllerka“ by měla mít výraznou ovocnou vůni.
Doporučujeme k:
Jako mladé víno, které se hodí k většině běžných pokrmů, polévkám, měkkým sýrům, rybám.
SVATOVAVŘINECKÉ
Náš nejstarší „svěřenec“, který pochází z Francie. Nachází se ve vinohradě o rozloze 1,5 ha z roku 1978. Díky skvělé poloze, půdě a zejména dobrému a šetrnému ošetřování stále produkuje víno nevšední kvality, chutě a vůně. Sklizně dosahují vysokých avšak nepravidelných množstevních výnosů (až 60 q/ha), sběr hroznů provádíme v druhé polovině vinobraní. Víno dosahuje vysoké a syté červené barvy a kvality. Typickou vůní vavřince jsou nádechy sušených švestek či višní. Výroba probíhá klasickým způsobem nakvášením v kádích a potápěním matolinového klobouku. Vínu prospívá delší (až 1 rok) zrání ve velkých nádobách (tancích), po nalahvování se poté odvděčí výraznou barvou a vůní.
Doporučujeme k:
Běžným jídlům a sýrům. Vhodné též k tmavému masu, huse, kachně či zvěřinovým pochoutkám.
ZWEIGELTREBE
Původem rakouská odrůda vzniknuvší z křížení Frankovky a Svatovavřineckého. Velmi vděčná odrůda jak po pěstitelské stránce, tak i jako víno. Dosahuje stabilních a kvalitních výnosů, což vyžaduje krátký řez a redukci nasazených hroznů. Víno potřebuje delší dobu ke zrání v tancích či sudech, po které je teprve vhodné jej lahvovat. Vinice se nachází pod oborou pálavských vrchů ve výšce 320 m. n. m., kde působí velké škody na Pálavě uměle vysazený muflon, který využívá zchátralosti obory a přechází z Pálavy do údolí přes vinohrady. Odrůdu sklízíme jako poslední, často až v listopadu. Vyznačuje se typickou chutí po bobulovém ovoci, ostružinách a višních.
Doporučujeme k:
Různým druhům mas, sýrům.
KLARET:
Od roku 2008 jsme se pustili do výroby Klaretu, což je růžové víno vyráběné z modrých hroznů. Jako základ je použita odrůda Svatovavřineckého. Princip výroby spočívá v rychlém přesunu z mlýnku, kde se hrozny odstopkují a bobule pomelou, přímo do lisu, tedy bez nakvášení (typického pro modré odrůdy hroznů). V lisu je rmut ponechán přiměřenou dobu k naležení a poté se hned lisuje. Další postup je stejný jako u bílých hroznů. Poptávka po růžových vínech roste a tak jsme se rozhodli obohatit náš sortiment o zajímavé a nevšední víno.